PRACOVNÍ ÚRAZY: 

 Co je pracovní úraz?

 

 Vlastní určení zda je či není úrazem pracovním, se odvíjí od definice, která je uvedena v § 271 k odst. 1 ZP:

Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním…. a dále v § 269 a § 271 k odst. 2,3 ZP:

Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo majetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo majetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním.

 

Plnění pracovních úkolů - §273 ZP

Jedná se o:

  • výkon pracovní povinnosti
  • další činnost konaná na příkaz zaměstnavatele (včetně dnes populárního team buildingu)
  • činnost, která je předmětem pracovní cesty
  • činnost pro zaměstnavatele na podmět odborové organizace
  • činnost na podmět spoluzaměstnanců
  • činnost pro zaměstnavatele na základě vlastní iniciativy
  • dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem

 

 

Přímá souvislost s plněním pracovních úkolů - § 274 ZP

Jedná se o:

  • úkony potřebné k výkonu práce
  • úkony během práce obvyklé (WC, malé občerstvení apod.)
  • úkony nutné před začátkem výkonu práce nebo jejím skončení (příprava materiálu, převlékání, sprcha, pokud jde o nečisté provozy apod.)
  • úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele
  • vyšetření ve zdravotnickém zařízení na příkaz zaměstnavatele nebo v souvislosti s noční prací (22,00 – 6,00), ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět, v případě, že se uskuteční v objektu zaměstnavatele
  • školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací za účelem zvyšování odbornosti a kvalifikace

 

Cesta do zaměstnání a zpět - § 274 ZP

Jedná se o:

  • cestou do zaměstnání a zpět je cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět

 

Co není „v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“?

 

Jedná se o:

  • cesta do zaměstnání a zpět
  • vlastní stravování
  • vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení a cesta k nim a zpět pokud není konána v objektu zaměstnavatele

 Samotná cesta určeným dopravním prostředkem z obce bydliště zaměstnance do místa, které je cílem pracovní cesty, a zpět je považován za úkon nutný před počátkem práce nebo jejím skončení, a tedy úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

 

Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance při úrazech (pracovních úrazech) všeobecně:

  • zkoumání tzv. „úrazového děje“
  • zda k pracovnímu úrazu vůbec došlo (je-li úraz úrazem pracovním)
  • zda a jak vysoký podíl zavinění je na straně zaměstnavatele nebo zaměstnance
  • povinnost zaměstnavatele (dle ZP) je bezesporu objasnění příčin a okolností úrazu za přítomnosti účastníků úrazového děje (poškozeného, svědků)
  • povinnost zaměstnavatele přizvat k tomuto šetření i zástupce odborové organizace

 

Odborové organizace mají právo, ale také povinnost, aby ze své pozice dohlížely na řádné šetření i následné odškodnění poškozeného zaměstnance zaměstnavatelem. Morální, tedy právně nevymahatelnou povinností zaměstnavatele, by mělo být i bezodkladné ohlášení pracovního úrazu i rodinným příslušníkům (pozůstalým) v případě, že zdravotní stav poškozeného zaměstnance je vážný a informaci o svém stavu nemůže podat sám nebo v případě pracovního úrazu s následkem smrti. Další zásadní pomocí odborové organizace poškozenému je včasné zajištění finanční nebo právní podpory prostřednictvím zaměstnanců odborných oddělení OSŽ – Ú. Právě i pro tyto případy je jimi zajišťován nepřetržitý provoz telefonní Krizové linky, která zprostředkuje základní pokyny pro účastníky mimořádné události nebo incidentu v podobě poškození zdraví zaměstnance.

Mezi povinnosti zaměstnance patří povinnosti bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

 

Povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k legislativě – ZP, NV č. 201/2010 Sb. a vedení základní dokumentace

  • objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace
  • bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu
  • bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem poškozeného zaměstnance (jde-li o zaměstnance CPS), umožnit mu účast na objasnění příčina okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledy tohoto objasnění
  • vést v Knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny
  • nahradit škodu nebo majetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo majetkovou újmu zcela nebo z části nezprostí (§269 ods.4, ZP)

 

Zaměstnavatel dále musí:

  • vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo úmrtí zaměstnance
  • ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím, včetně zdravotní pojišťovny, u které byl pojištěn smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec
  • ohlásit úraz Policii ČR, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin
  • ohlásit pracovní úraz odborové organizaci
  • ohlásit oblastnímu inspektorátu práce, pracovní úraz trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat
  • vydat kopie nebo výpis údajů z knihy úrazů na žádost zaměstnance, popř. pozůstalých (nově musí být kopie či výpis potvrzeny a podepsány zaměstnavatelem)

 

Dále je zaměstnavatel povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a přijmout taková opatření, aby se odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání.

 

Vedení základní dokumentace:

 

Ustanovení ZP dále rozšiřuje NV č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Obecně je podle tohoto nařízení zaměstnavatel povinen vést evidenci o úrazech v Knize úrazů, a to v elektronické nebo listinné podobě.

Toto NV konkretizuje povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k vedení dokumentace (způsob vedení, způsob evidence úraz v Knize úrazů) a povinnost zaměstnavatele (okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz, zasílá záznam o úrazu – hlášení změn), udává termíny ohlášení, vzory dokumentace.

 

Rozdělení pracovních úrazů:

Pracovní úrazy, z hlediska statistiky, dělíme na:

  • smrtelný – takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem poškozený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemře
  • s hospitalizací delší než 5 dní – takové poškození zdraví, jehož ošetřování si vyžádalo pobyt v nemocnici delší než 5 kalendářních dnů
  • ostatní – takové poškození zdraví, na jehož následky je poškozený v dočasné pracovní neschopnosti

Tímto způsobem jsou v současné době evidovány pracovní úrazy v základní dokumentaci k pracovním úrazům zaměstnavatele.

Pracovní úrazy a zákonná odpovědnost zaměstnavatele – ZP: 

 „Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“

 „Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.“

 V těchto dvou odstavcích § 269 ZP se skrývá absolutní povinnost zaměstnavatele vůči poškozenému zaměstnanci škodu hradit - jinými slovy - odškodnit pracovní úraz v plné výši, pokud se zaměstnavatel tzv. nezprostí viny v přesně zákonem definovaných případech.

 Při šetření úrazového děje je nutné být na pozoru zejména v případech, kdy závěrem (nebo jedním ze závěrů) šetření je věta: „Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci“.

Jedná se o citaci ZP, která se v téměř stejné podobě objevuje i v předpise ČD Op16, SŽDC Bp1 i v předpise ČD C PERs46-B-2013 pro pracoviště, na která se nevztahuje předpis SŽDC Bp1. Zaměstnavatel se jí zcela nesprávně, ale mnohdy, bohužel, účinně pokouší zprostit viny. Tedy docílit toho, že pracovní úraz nebude odškodňovat v plné výši. Existuje ale zároveň i § 270 odst. 4 ZP, který zní takto:

 „Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných“.

  POZOR! Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, mimo jiné, nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz (§52ZP)

 

 „Jiná škoda“: 

V případě, kdy se nejedná přímo o úraz pracovní, ale o škodu nebo nemajetkovou újmu dle § 269 odst. 1 ZP, kterou může být např. přisáté klíště, alergická reakce na hmyz nebo podobné příklady, které neodpovídají definici pracovního úrazu, je dokazování děje a příčiny události zcela na straně poškozeného zaměstnance. Tehdy je zásadní shromáždit dostatek důkazů, kterými mohou být např. výpověď svědků, fotodokumentace (klidně pořízená mobilem) a související lékařské zprávy.

Poškození zdraví, které je způsobeno incidentem mezi zaměstnanci, který nemá původ v plnění pracovních úkolů (např. napadení z důvodu soukromého sporu), není nikdy úrazem pracovním, tedy zaměstnavatel v těchto případech neodškodňuje. Vzniklou škodu je nutné uplatnit v rámci občanskoprávního sporu. 6.8 Kdy se zaměstnavatel může tzv. „zprostit viny“? Chceme-li správně pochopit systém odškodňování pracovních úrazů, musíme znát také další až (§ 52 ZP).

 

Kdy se zaměstnavatel může tzv. „zprostit viny“?: 

Chceme-li správně pochopit systém odškodňování pracovních úrazů, musíme znát také další krok, který nastane po jeho vzniku a ukončení šetření - tedy způsob stanovení odpovědnosti za škodu, který je dán přímo ZP. V tomto případě platí zde zásada tzv. objektivní odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem, která je určena vždy na straně zaměstnavatele.

V další části ZP je vymezeno, kdy tomu tak není - tehdy hovoříme o tom, že se zaměstnavatel zprostí viny (povinnosti odškodňovat) zcela nebo zčásti (§ 270).

 

 Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla:

 · tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy

    anebo

    pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně

    seznámen 

    a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo

 · v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných

    návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit

 

 … a že tyty  skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

 

Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla:

 

 · porušením právních nebo ostatních předpisů anebo pokynů k zajištění bezpečnosti a

    ochrany zdraví při práci, v důsledku opilosti a zneužití jiných návykových látek, a

    že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo

               proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že  

               je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k  

               zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si

               musel být vědom vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem, že si může způsobit  

               újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost

               a jednání vyplývající z rizika práce.

 

POZOR! Zaměstnavatel se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví (pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal).

 

Co ještě musíte vědět: 

 

Co jsou „právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví“ jsme si již v této brožurce řekli dříve - nyní už víme, že jsou to všechny předpisy, které upravují otázky týkající se života a zdraví zaměstnanců.

Další, co potřebujeme znát, je definice pojmu „pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví“ - jsou vždy konkrétní pokyny nadřízených zaměstnanců. Aby se zaměstnavatel mohl zprostit zcela nebo zčásti odpovědnosti, také nestačí pouze zjištění, že postižený zaměstnanec porušil bezpečnostní předpisy. Musí být prokázáno, který konkrétní předpis byl porušen, zda byl s tímto předpisem zaměstnanec seznámen a zda jeho dodržování bylo ze strany zaměstnavatele vyžadováno a kontrolováno.

 

 POZOR! Pokud se zaměstnavatel zprostí povinnosti zčásti nahradit škodu poškozenému zaměstnanci, musí vždy uhradit minimálně jednu třetinu škody (§ 270 odst. 3 ZP).

 

Druhy náhrad a jak svůj nárok uplatnit - § 271 ZP: 

 

Pokud se dostaneme přes všechna úskalí hlášení, zápisu, šetření a určení úrazu jako úrazu pracovního a fázi, kdy po ukončení vlastního šetření je určena míra zavinění a odpovědnost za pracovní úraz, nadejde čas jeho odškodnění. Tady je nutné, abychom dokázali správně posoudit, zda zaměstnavatel přistupuje k odškodňování zodpovědně, poškozenému zaměstnanci vyplácí náhrady, na které má ze zákona nárok (a včas), a aby ZO OSŽ byla i zde schopná vykonávat právo kontroly nad zaměstnavatelem v oblasti BOZP tak, aby dokázala poradit svým členům.

 

 Náhrady ušlé mzdy: 

 

 Rozlišujeme dva základní typy, náhrad, které je zaměstnavatel povinen vyplácet:

 

 · Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti: 

    (velmi zjednodušeně řečeno - jedná se o doplacení rozdílu mezi průměrným výdělkem před

    vznikem pracovního úrazu a výší nemocenské dávky, totéž při každé následující

    pracovní neschopnosti, která s pracovním úrazem souvisí v následujících měsících

    či rocích)

 · Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti:  

    (tzv. renta – výše rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem

    dosahovaným po pracovním úrazu, kdy tato dávka je ovlivněna dalším výčtem

    podmínek ZP a vyplácí se do věku 65 let, případně do dovršení důchodového věku)

 

Náhradu za ztrátu na výdělku je zaměstnavatel povinen vyplácet pravidelně jednou měsíčně, pokud nebyl dohodnut jiný způsob výplaty. Zaměstnavatel se buď musí dohodnout s poškozeným zaměstnancem, jestli chce náhradu mzdy po dobu pracovní neschopnosti proplácet průběžně nebo jednorázově až po ukončení pracovní neschopnosti, případně jiným dohodnutým způsobem (o této skutečnosti by měl být písemný záznam/dohoda) jinak je povinen vyplácet odškodnění průběžně a pravidelně, dle ZP - 1x měsíčně.

Zde je dobré poznamenat, že k vyplácení náhrad ztráty na výdělku dle ZP dochází až po skutečném vzniku škody, kterou je první výplatní termín, kdy se snížení ztráty na výdělku projeví na „výplatní pásce“ - tedy ve skutečnosti až s dvouměsíční prodlevou od data vzniku pracovního úrazu.

 

 Doložené druhy náhrad, které souvisejí s pracovním úrazem, je zaměstnavatel vždy povinen poskytnout.

 

  · Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění - ZP, NV č. 276/2015 Sb.

 · náhrada za bolest

 · náhrada za ztížení společenského uplatnění (v případě trvalých následků, obvykle je

    nárokovost zapsána lékařem již ve formuláři na bolestné)

 

Zaměstnavateli je nutné poskytnout a doložit veškeré podklady, na základě, kterých pojišťovna, u které je ze zákona pojištěn, náhrady proplatí. Zaměstnavatel by měl poškozenému zaměstnanci poskytnout pro tyto účely formuláře.

 

 Formuláře (Kooperativy, a. s.) jsou volně ke stažení zde:

 https://www.koop.cz/

 

Vlastní vyplnění formulářů pro odškodnění bolesti a společenského uplatnění již si musí poškozený zajistit sám u ošetřujícího lékaře. Mezi položky, na které se vztahuje odškodnění, patří i „soupisné“, které si účtuje lékař za vyplnění právě těchto formulářů.

 

 POZOR! Neproplácí se náklady spojené s vlastním úrazovým či životním pojištěním (komerčním) poškozeného.

 Způsob odškodňování náhrady za bolest a ztráty společenského uplatnění se odvíjí od NV č. 276/2015 Sb., konkrétně od přílohy č. 1 a č. 3, přičemž hodnota jednoho bodu je v současné době stanovena na 250,- Kč.

 

 

 U poškození zdraví pracovním úrazem nebo u bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění, které není uvedeno v příloze č. 1 nebo 3 k tomuto nařízení, se bodové ohodnocení určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v příloze č. 1 nebo 3 k tomuto nařízení, které je s ním nejvíce srovnatelné.

 

 · bodové ohodnocení bolesti se provádí v době, kdy je zdravotní stav ustálený

 · bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok

    poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem.

 

POZOR! Vzhledem k časové prodlevě od samotného pracovního úrazu k možnému uplatnění odškodnění ztížení společenského uplatnění („trvalé následky“) je nutné, aby se samotný poškozený zaměstnanec o tuto položku aktivně přihlásil, aby nedošlo k jejímu tzv. „promlčení“. Nepromlčují se (neztrácí se) práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu. Práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují - to znamená, že nárok na jejich odškodnění ve dvouleté promlčecí době podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zaniká.

 

Vzhledem k významu tohoto NV č. 276/2015 Sb., je níže uveden odkaz na běžně dostupné internetové stránky, kde je možné bodové ohodnocení uvedené ve formuláři vypsaném lékařem alespoň přibližně zkontrolovat:

 

 https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-276

 

Náklady spojené s léčením: 

Náhrady, které lze po zaměstnavateli jako další požadovat, a na které má poškozený nárok, jsou účelně vynaložené náklady spojené s léčením

 

Mezi tyto patří zejména náklady na poplatky u lékaře, léky a předepsané rehabilitační pomůcky, rehabilitace, dále např. v odůvodněných případech cestovné, parkovné, pohonné hmoty, případně nezbytné náklady na doprovod další osoby, pokud je nutný převoz nebo doprovod poškozeného zaměstnance. Tyto nároky je nutné podpořit originály účtenek, jízdenek a dalšími dokumenty, kterými může být kopie technického průkazu použitého automobilu (kvůli určení náhrad pohonných hmot) nebo výpočet ušlé mzdy doprovázející osoby. Ošetřující lékař tyto položky potvrdí na předloženém formuláři, jako účelně „vynaložené“ a zaměstnavatel je uplatní u pojišťovny.

 

 Náhrada věcné škody: 

 

 Poslední položkou v našem výčtu náhrad je náhrada věcné škody.

 

 U náhrady věcné škody se jedná o náhrady za předměty, které se mohou při úrazovém ději poškodit - mohou to být např. hodinky, brýle, mobil… zde je však již dokazování škody zcela na poškozeném zaměstnanci, např. doložením ceny a stáří předmětu, lze uplatnit formou čestného prohlášení. Zaměstnavatel, je uplatní u pojišťovny, proplácí se však částka odpovídající průměrné pořizovací ceně, ponížená o amortizaci.

 

Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance: 

 

 V případě úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu (bezprostředně nebo na následky pracovního úrazu do 1 roku od jeho vzniku) mají pozůstalí od zaměstnavatele, kde zaměstnanec naposled pracoval, dle § 271 ZP, nárok na:

 

 · náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhradu přiměřených

    nákladů

    spojených s pohřbem, která přísluší tomu, kdo náklady vynaložil

·  náhradu nákladů na výživu pozůstalých

 · jednorázové odškodnění pozůstalých

 · náhradu věcné škody

 

 V zásadě lze říci, že v těchto tak závažných případech, kdy pracovní úraz zaměstnance končí smrtí, tedy ztrátou nejen milované osoby v rodině, ale obvykle ztrátou jednoho z živitelů, je nutná spolupráce zaměstnavatele i odborové organizace, aby tento dopad byl v důsledku co nejmenší. Tato ztráta může být příčinou, mimo psychických traumat v pozůstalé rodině, také okamžité ztráty životní úrovně těch, co po sobě zanechal.

 

Pochybení na straně zaměstnavatele:

 

· zaměstnavatel nesplnil svoji povinnost oznámení pracovního úrazu odborové organizaci

· odborová organizace se nezapojila do šetření pracovního úrazu

· odborová organizace (jako největší odborová organizace u zaměstnavatele) si neuvědomila povinnost zastupování odborově neorganizovaného zaměstnance

 · zaměstnavatel nepostupoval v šetření pracovního úrazu zcela správně a neoprávněně navrhoval úplné nebo částečné zproštění své odpovědnosti za pracovní úraz (nesplnění podmínek pro liberaci)

· zaměstnavatel v některých případech nedodržel stanovený způsob ohlašování pracovních úrazů v souladu se svými vnitřními předpisy

· byl zjištěn i nesprávný postup zaměstnavatele v oblasti šetření pracovního úrazu (neposkytování kopií dokumentace o šetření odborovým organizacím)

 · odborové organizace v některých případech nedostatečným způsobem hájily oprávněné zájmy postižených zaměstnanců (např. bezdůvodně souhlasily s nedostatečnou výší odškodnění pro postiženého zaměstnance, které navrhl zaměstnavatel)

 · zaměstnavatel nebo odborová organizace mnohdy nepochopili tzv. objektivní odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úraz, příčinnou souvislost mezi porušením právních nebo ostatních předpisů a vznikem škody

· několikrát bylo zjištěno, že zástupci místně příslušné odborové organizace nedisponují dostatečnými znalostmi o způsobu šetření a odškodňování pracovních úrazů.